Kde roste Hraničník neboli Pasinčák. A kdy lidské srdce vidí a chodí? Umělci se potkávají uprostřed barokní zahrady

16. 5. 2025


Kritici řadí Kateřinu Adamovou Linhartovou mezi autory, kteří rehabilitují kresbu jako svébytné výrazové médium. V Broumově probíhá výstava jejích děl s názvem Zvíře & Srdce.
Kritici řadí Kateřinu Adamovou Linhartovou mezi autory, kteří rehabilitují kresbu jako svébytné výrazové médium. 
V Broumově probíhá výstava jejích děl s názvem Zvíře & Srdce. Autor ▪ Kateřina Adamová Linhartová
 

Sochy odkazují k blízké a vzdálenější minulosti, zatímco kresby nám měří tep, odpočítávají aktuální čas. 

V galerii zahrady kláštera Broumov se setkávají Radek Mužík a Kateřina Adamová Linhartová.

 

Broumovský klášter si od doby, kdy prošel rozsáhlou rekonstrukcí a otevřel se veřejnosti, vysloužil pověst místa, kam se jezdí nejen za barokem podle otce a syna Dientzenhoferových, krásnou krajinou, ale také za uměním. Je to též originální prostor pro vzdělávání a setkávání, stejně jako k soustředění, meditaci. To platí o klášterních sálech či mnišských celách, stejně jako o zahradě, která se navíc pravidelně proměňuje na výstavní síň pod širou oblohou. Od roku 2012, kdy v ní byla otevřena Galerie Dům, se tady uskutečnilo více než 50 výstav – venku i uvnitř.

Nejnovější zahradní expozici dominuje pokroucené torzo stromu, které doprostřed trávníku položil Radek Mužík. Mladý sochař, který v rámci své diplomové práce v roce 2022 opracoval starý kmen ležící na zahradě pražské AVU, se tak vrací ve vlastních stopách. Odkazuje ke krajině, kde vyrostl a jež jako kdyby byla s pohraničním Broumovskem spřízněná. „Vytvořený objekt nazval Hraničník/Pasinčák, což je na Valašsku lidový výraz pro osaměle rostoucí zdeformované stromy,“ popisuje kurátorka Iva Mladičová a v komentáři k výstavě zdůrazňuje, že sochaře inspiruje často stará architektura, rád také reflektuje hodnotu řemeslné práce

 

Radek Mužík: Klášterní zahrada 2025
Radek Mužík: Klášterní zahrada 2025
Foto: archiv galerie

 

Hraničníky byly na Valašsku vždy důležitými body v krajině, provázely lidi na jejich cestách i životem. Teď kmen Radka Mužíka jako kdyby vyměřoval cestičky v benediktinské zahradě. Procházejí po nich také Mužíkovy ztepilé sochy, jež zase odkazují na klasiky, jako byli Jan Štursa nebo Charles Despiau. 

Radek Mužík: Klášterní zahrada 2025
Radek Mužík: Klášterní zahrada 2025
Foto: archiv galerie

 

Meditativní procházka se uzavírá v Galerii Dům, a to tlukotem lidského srdce. Charakteristický zvuk umocňuje video a soubor kreseb, při jejichž vytváření se Kateřina Adamová Linhartová soustředila na orgán, který drží člověka při životě. Srdce tu tedy není za symbol, ale nejprve za sval, který pumpuje krev do těla, přitom zpracovává naše vzestupy či krize, někdy je nám zátěží, jindy motorem, záchranným balonem. Anebo také dýchacím přístrojem, když se společně s autorkou v triptychu Potápěč ponoříme do hlubiny. V objevných podobenstvích umělkyně dává srdci také ruce, nohy nebo oči, nafukuje jej jako gumovou hračku, až se stává samostatným, skoro posvátným předmětem. Ano, to už se ubíráme k symbolům, ke vztahům, k lásce. A čas plyne, jak nám připomíná tlukot srdce…

Kritici řadí Kateřinu Adamovou Linhartovou mezi autory, kteří rehabilitují kresbu jako svébytné výrazové médium, a ona to teď v Broumově názorně dokazuje. Křehkost jejích akvarelů a kreseb podtrhuje význam tématu.

Kateřina Adamová Linhartová: Zvíře & Srdce
Radek Mužík: Klášterní zahrada 2025

VÝSTAVY, Galerie Dům, Broumov, do 29. 6., respektive do 28. 10.

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY

Irena Jirků - publicistka